Kompilácia sovietskeho rocku. Nahrávky pochádzajú z Leningradského Rock klubu. Vyšlo to ako kazeta, CD aj ako vinyl.
Info z You Tube: V roku 1988 Andrzej Kostenko natočil dokument o rockovej scéne v ZSSR s názvom "Les enfants du rock". Z tohto dokumentu sa v roku 1991 vytvorila kompilácia s názvom "Od Lenina po Lennona", ktorú vydal francúzky label New Rose. Na You Tube ktosi zavesil nahrávku z toho vinylu:
klikni/click:
De Lénine à Lennon
Info/skeny CD obalu sú zo stránky kapely TELEVIZOR:
http://televizor-tver.ru/disk/sborniki/delenine/index.html
---------------------------------------------------------
Sovietsky rock
Inak, čo sa týka sovietskeho rocku, nepoznám z blízkeho, či vzdialenejšieho okolia veľa ľudí, ktorí by sa oň príliš zaujímali. Ale akurát zrovna minulý rok v Prahe som na koncerte venovanému spomienke Egora Letova na niekoľkých takých typov natrafil. Jedným z nich bol aj Mirek, ktorý mal v ten večer pripravené komentované premietanie. Púšťal fotky a videá z koncertov Graždanskej Oborony, ktoré dopĺňal informáciami z Letovovo života.
Neskôr som si s Mirkom začal písať maily. Mám v pláne spraviť s ním taký obsiahlejší rozhovor, uvidíme ako to vyjde z časových dôvodov.
Zatiaľ aspoň úvodná otázka a odpoveď:
1. Mirek, ako si sa v českom (Česko-slovenskom) priestore dostal ku nezávislej hudbe z bývalých krajín SSSR? Čím ťa oslovili?
M: V roce 1994 jsem byl na letním semináři bulharštiny ve Velkém Trnovu, kde jsem poprvé slyšel píseň Krematorium od skupiny Krematorij v podání německého bulharisty. Tamtéž jsem také s jedním Bělorusem založil skupinu Tarator a zpívali jsme vlastní písně, které byly napůl bulharsky, napůl bělorusky. O rok později jsem jel stopem do Kyjeva, kde jsem si koupil kazetu s nahrávkou skupiny Krematorij. Na víc kazet jsem neměl peníze, cestou zpět jsem málem umřel hladem. Ve druhé polovině 90tých let jsem pak opakovaně jezdil na Ukrajinu za mojí současnou manželkou a vždy jsem si odtamtud přivezl nějaké nové kazety a později CD. Ptal jsem se prodejců pirátských kopií, jaká hudební tělesa by mi doporučili, a tak jsem postupně objevoval nové a nové skvosty. Každý rok jsem se těšil na to, jak si z Ukrajiny přivezu nové nahrávky. Pak se objevila také možnost dostat se na internet, odkud se daly nahrávky stahovat a kde se dalo na různých chatech komunikovat s hudebními znalci, kteří mohli doporučit kvalitní hudbu. Překvapilo mne, jak velké množství skvělých hudebních těles v zemích bývalého SSSR působí a jak málo se o nich ví v České republice. Nezávislá hudba mne přitom oslovila zejména neobyčejně působivými písňovými texty se zjevnými uměleckými ambicemi (tím se výrazně odlišovala např. od punkové hudby západní provenience). V roce 2001, kdy jsem učil češtinu a dějepis na gymnáziu Postupická v Praze, jsem v rámci blokové výuky provedl přednášku o východoslovanské rockové a undergroundové hudbě, o kterou byl mezi studenty gymnázia obrovský zájem. Za zlatý věk ruského rocku i undergroundu jsem přitom ve shodě s některými ruskými hudebními kritiky považoval druhou polovinu osmdesátých let a začátek 90tých let 20.století. Z tvorby Jegora Letova z Omsku (+2008) a Jany Ďagilevové z Novosibirsku (+1991) jsem byl tak nadšen, že jsem se rozhodl pokusit se je více propagovat v českém prostředí. Měl mi v tom pomoci i fakt, že v případě Ďagilevové jsem objevil i záhadnou českou stopu v jejím rodokmenu.
Ačkoli jsem už někdy v roce 2002 uspořádal dvojdílnou bytovou přednášku v bytě slavného hudebního publicisty Jiřího Černého na náměstí I. P. Pavlova (sám J. Černý tam ale přítomen nebyl, přednášku s ukázkami písní a překladů umožnila uspořádat jeho dcera), nevedla má snaha k větším úspěchům.
(...pokračovanie snáď niekedy v blízkej či vzdialenejšej budúcnosti, pozn. Mišo)
------------------
Soviet rock on rare compilation.
Mišo
